Tam, kde se stírá rozdíl mezi realitou a snem, leží město v oblacích. Bohatě zdobené věže se vzpínají k nebi, nádvoří překypuje životem a poslední zlatavé paprsky mizí, když umírá den…

Zatímco Kristýna Sněgoňová posadila ve stejnojmenném románu svou postapo metropoli na obrovské pilíře, já to vidím spíš na beton a trochu toho železa. S mým parťákem J. ten den cucáme už asi páté kafe a trávíme nekonečné hodiny plánováním. Byty umíme dobře nakoupit, zrekonstruovat i prodat. Lidem se to líbí a to nás těší. Chcete vědět zajímavost? Matematici prý dělí problémy na ty triviální a dosud nevyřešené…a já jsem (světe div se) bohužel tak trochu matematik. Sky is the limit.

Takže co nás čeká, J.? Budeme celý život bourat umakart a předělávat v bytech zásuvky? Zbytečná otázka. Za další hodinu už řešíme, jestli velikostí našeho města natrhneme triko Brnu nebo Manhattanu.

Do New Yorku je to ale kus a my začínáme hledat pozemky spíš kolem Plzně. Postavit pár domů jako rozehřátí zní fér - a pak rovnou bytovky. Obchodní centra a průmyslové haly se na nás už těší. Ízy byznys, no ne? Stačí chvíle pátrání a vhodné pozemky kousek od Plzně jsou na světě. Tak se mi to tady pro vás narodilo, pánové. Přes 1000 m2 a za pakatel. Děkujeme - kupujeme.

Podle Google mají průmyslové roboty obvykle šest stupňů volnosti. Dlužno podotknout, že je to prakticky nic ve srovnání s tím, kolik jich najednou při návrhu domu máme my. Doteď jsme v bytech mohli řešit tak to, zda dáme toaletu doprava a sprchu doleva či naopak. Najednou kreslíme layouty s garáží či bez, v konfiguraci od 4+kk do 6+1 a o pozici a velikosti oken ani nemluvě.

Sedím doma s tužkou v ruce, hromadou zmuchlaných skic a těžkým bolehlavem. Když Dante Alighieri sestupoval ve svém Infernu s Vergiliem do pekla, musel překonat jen devět kruhů. Jelikož nebyl developerem, nemusel řešit dekor obkladů a rozdíl mezi sedlovou a valbovou střechou.

A najednou — někde mezi zoufalstvím a opakovaným „tohle už je fakt poslední verze“ — se to stane. Jeden z těch zatracených náčrtů nekončí v koši.

Silueta začne dávat smysl. Garáž už není náhodně přilepená, ale logicky vyrůstá z domu. Okno není „na hezkou fasádu“, ale kvůli rannímu světlu v kuchyni. Není to jen kresba. 

Je to začátek nové etapy.

Jak by řekl Peter Parker alias Spiderman: S velkou mocí přichází i velká odpovědnost. Každá linka nese důsledky na desítky let dopředu. Sklon střechy není estetika, ale ekonomika. Tloušťka izolace neznamená jen revír nerdů, ale rozhodnutí o budoucích nákladech tří generací…

Plzeň, dne 26.10.2025                                                                                               J.