Radim Pařík - nejznámější český vyjednavač. Pařík tady a Pařík tam. Vyjednávej podle technik FBI, podle principů Mosadu a prostě podle všeho, co ti tenhle Superman z Brna (ne z Kryptonu) řekne. Dneska už bych věděl, kde čerpat inspiraci na to, co mě čekalo. V roce 2020, kdy mi investorské mléko ještě teklo po bradě, mi zrovna veselo nebylo. Můj první deep dive do světa nemovitostí hrozil dopadnout trapnoselháním a já nevěděl co dělat.

Sedím doma a koukám z okna. Venku je skoro tak hnusně jako v mé hlavě. Jak to zatraceně ti úspěšní lidé dělají? Jak vlastně někdo začne podnikat? Myslím tím samozřejmě podnikat úspěšně - na neúspěchu nic těžkého není. Stačí zajít do místní putyky a dozvíte se, proč tomu nedopadlo v životě to či ono. Liší se akorát to, jestli za to mohla ČSSD, ODS, Ilumináti nebo sluneční erupce.

“Dobrý den paní bankéřko, tady opět J. Chtěl bych s Vámi mluvit o přípravě příjmu na hypo,” mumlám za chvilku do telefonu. Aha, tak přece jenom by tu jedna možnost byla, ale podmínky splním cca až za dalších pět měsíců. Cože? Pět měsíců? Za tu dobu současný majitel stihne byt prodat a všechny peníze prosázet v Pardubicích na koníčcích. Příští týden se máme domluvit na kupní smlouvě, což je v současné chvíli reálné asi jako že Vám Česká pošta doručí balík, i když jste celou dobu doma. Takže vůbec.

V hlavě si přehrávám různé scénáře a počítám, o kolik bych tak jednotlivé fáze obchodu mohl natáhnout. Místo kupní smlouvy by se mi hodilo připravit rezervačku. Ideálně ji připravovat dlouho a dlouhý dát i termín pro přípravu kupky. A i tam nastavit splatnost na co nejdelší dobu. No nejsem já čtverák? Volám s tímhle těžce geniálním nápadem advokátovi. Asi ze mě nemá radost. Pojmy si pletu jak těsto na vánočku, ale i tak nakonec pochopí, co se mu snažím říct. Zvednu telefon a svou nadmíru komplikovanou životní situaci vysvětluji majiteli. On mě vážně neposlal někam? Dobří lidé nevymřeli - nevěřím vlastnímu štěstí.

O pět měsíců později sedíme u advokáta. Je to moje poprvé, co ho vidím. Do té doby jsem ho slyšel jen po telefonu. Prima chlapík. Chytrý, věcný a velmi dobře oblečený. Až budu jednou důležitý, budu se oblékat jako on. Procházíme spolu ještě jednou znění kupní smlouvy a čekám na protistranu. Majitel není o moc starší než já a naživo působí roztržitým ale milým dojmem. Chvíli si povídáme a já jsem mu skutečně vděčný za to, že mi s bytem tak dlouho počkal.

Podepisuju, platím a čekám, než zaplatí i banka. Je to drámo. Můj první úvěr v životě. Jsem psanec.

Neuplyne ani měsíc a advokát mi hlásí, že jsem byl na katastru zapsán jako vlastník a majitel mi může byt s klidem předat. Ani tomu nechci věřit. Vážně dostanu klíče od své první investiční nemovitosti?

Setkáváme se ve večerních hodinách, opisujeme čísílka z elektroměru, kalorimetrů i měřáků na vodu. Jedny klíče, druhé klíče, třetí klíče…zatraceně tohle nenosil po kapsách snad ani klíčník a šafář v Bradavicích Rubeus Hagrid, ne? Ale co, hlavně, abych se do svého nového ultraúžasného bytu 1+1 v původním stavu dostal.

Majitel odchází a já pomalu pochoduji po svém panelákovém panství. Od vstupních dveří až k nejvzdálenějšímu koutu. Kroků to není zrovna mnoho. I tak cítím, že je můj osud zpečetěn ve jménu cihel a železobetonu…

V Plzni, dne 23.2.2025                                                                                                            J.